Horská chalupa Maršovka - Horní Maršov

Pokud se vydáte z náměstí mírně do kopce po sice asfaltové, ale velmi hrbolaté, cestě, po krátké chvíli dojdete do osady Dolní Lysečiny. Ta je vstupní branou do Krkonošského národního parku. Zmínky o ní jsou již ve třináctém století. Tehdy se tu vydatně dolovalo. Z Albeřic a z Lysečin jsou Dolní Lysečiny nejosídlenější. Po celém údolí jsou rozprášeny většinou typické horské chaloupky. Snadno je poznáte podle malých okének a bíle natřených pruhů mezi dřevěným tmavším obložením, svítících daleko do kraje. Většina z nich nyní slouží jako rekreační chata, penzion nebo restaurace. Jenom v některých z nich trvale žijí místní obyvatelé. Na konci Dolních Lysečin máme dvě možnosti, buď se můžeme vydat vpravo do Horních Lysečin podél Lysečinského potoka, nebo vlevo směrem do Dolních a následně Horních Albeřic.

Horní Lysečiny

• Pokud byste se na konci Dolních Lysečin u penzionu Zvonička vydali doprava, dojdete za chvilku do Dolních Albeřic. V údolí Dolních Albeřic je zástavba, podobně jako v Dolních Lysečinách, hustší, jedná se opět většinou o typická horská stavení. Cestu i potok lemují nádherné rozlehlé pastviny, určený pro hovězí dobytek.
• Pře dvěma lety zde bylo zaznamenáno 57 trvale obydlených domů. Dolní Albeřice je zároveň název pro katastrální území, které má 3,18 km2. Nachází se tu i lyžařský vlek, který je vhodný jak pro začátečníky, tak i zkušenější lyžaře. Ideální pro rodiny s malými dětmi. Nachází se v úctyhodné výšce 700-760 metrů nad mořem. Díky této poloze je sjezdovka krásně bílá po celou zimu.
• Na konci osady stojí za zastavení bufet, pravděpodobně původní hasičská zbrojnice. Dá se tu dobře posedět i v její bývalé hasičské věži. Nápoje tam prý dostáváte v košíku na kladce.

Horní Albeřice

Rýchory se vypínají nad Horním Maršovem jako nejvýchodnější výběžek Krkonoš. Dvorský les zvaný též Rýchorský prales je přírodně velmi cenným územím, které spadá do I. a II. zóny KRNAP. Najdete zde pokroucené kmeny starých buků, Rýchorskou studánku, Rýchorskou květnici, Lysečinské údolí nebo krasové Albeřické jeskyně. Mezi bylinami lze objevit česnek hadí a medvědí, podbělici alpskou a jiné vzácné rostliny. Od roku 1997 tudy vede naučná stezka Rýchory. Výraznou stavbou na hřebeni je Rýchorská bouda s bufetem a vyhlídka Maxovka, na které brzy vznikne rozhledna s výhledem na celé východní Krkonoše.

Původně romantický hrádek, vystavěný nad Temným Dolem, jako památník hraběte Bertholda z a na Aichelburgu zemřelého v roce 1861. Po roce 1883, kdy panství Maršov zakoupila hraběnka Aloisie Czernin-Morzinová, hrádek začal chátrat a v roce 1945 byl téměř zapomenutý. Díky Hradní společnosti Aichelburg, která vznikla v roce 1995, byl hrádek obnoven a v roce 2000 zpřístupněn veřejnosti. K hrádku vede z Horního Maršova vycházková trasa Aichelburg, v Temném Dole prochází kolem informačního centra Veselý výlet, kde si hosté mohou půjčit klíče a sami si otevřít hradní síň se vstupem do kamenné věže.

Trasa prochází Horním Maršovem, Temným dolem, úbočím Světlé hory přes Velké Tippeltovy boudy, Valšovky a Hlušiny do Velké Úpy. Na 11 kilometrech je sedmadvacet významných míst označených čtyřjazyčnými informačními panely. Trasa spojuje řadu památek jako maršovský zámek, přádelnu lnu, křížovou cestu, informační centrum a galerii Veselý výlet, Dixovu brusírnu dřeva, místo bitvy 1778 a pak stoupá k lesnímu hrádku Aichelburg.

Honzův potok v Temném Dole je osada dnes s devíti domy, založená dřevaři pozvanými na kácení krkonošského pralesa v 16. století z alpských zemí rakouské monarchie. Rychle proudící Honzův potok tvořil hranici mezi Maršovem a císařským majetkem. Až v roce 1769 horské lesy východních Krkonoš i s obcemi Velká a Malá Úpa připojil k panství Josef Vilibald Schaffgotsch. Honzův potok s cestou potom zůstaly už jen hranicí mezi Horním Maršovem a Temným Dolem, což připomíná unikátní linie mohutných stromů. Přes osadu Honzův Potok vede od léta 2009 nenáročný trail k lesnímu hrádku Aichelburg.
 

Od někdejší celnice z r. 1844 v Horních Albeřicích vede na hřeben Celní cesta s obnovenou alejí k turistickému hraničnímu přechodu do polské obce Niedamirów. Jen kousek před hranicemi stojí na místě s pěkným výhledem na Sněžku restaurovaná kulturní památka sloupová boží muka se symbolem kalicha. Kousek od celnice můžete nahlédnout do největšího Bischofova lomu, který zásoboval vápencem i dochovalou kruhovou vápenku u hlavní cesty. U Bischofova lomu vzniklo na kamenné věži vápenné pece z 19. století Muzeum Vápenka jako dřevěná nástavba vytvořená tradičními tesařskými postupy pomocí unikátního vyměření středověkou metodou modulových kružnic. Stovky fotografií a obrázků propojuje čtyřjazyčný text rozvíjející Příběh Albeřic a Lysečin. Děti zabaví interaktivní hry. Klíče od muzea si hosté půjčují v informačním centru Veselý výlet v Temném Dole.

Na úbočí Staré hory je ve stejnojmenné osadě soubor lidové architektury a vede sem Křížová cesta. Křížová cesta má čtrnáct kamenných zastavení podél 680 metrů dlouhé a ostře stoupající lesní cesty. Od roku 2001 pašijový příběh Ježíše Krista znázorňují barevné smaltové obrázky výtvarníka Aleše Lamra. Všechny kamenné kapličky z roku 1876 byly o sto let později rozvalené po prudkém svahu a původní malby na plechu zničené. Kamenné části se podařilo sestavit v roce 1985. Křížová cesta prochází kolem obnovené kaple svaté Anny založené již roku 1752. Na cestě najdete studánku, která má podle pověstí léčivé účinky. V letech 1999 až 2001 místní lidé a přátelé galerie a infocentra Veselý výlet opravili dřevěný kříž, jednotlivá zastavení Křížové cesty, kapli sv. Anny i samotnou cestu. Každoročně se Křížovou cestou vydává v neděli před svátkem Anny 26. července procesí zakončené bohoslužbou v kapli.

Červený kříž na Dlouhém hřebenu stojí nejméně od 18. století na pomyslném rozhraní čtyř dříve samostatných obcí. V Temném Dole, Lysečinách , Malé a Velké Úpě horalé vyprávěli čtyři rozdílné příběhy k jeho založení, jsou tu popsané na informačním panelu. Pěšky, na kole i na lyžích sem vede několik tras, za poznání stojí především jeden z nejkrásnějších horských chodníků Krkonoš Emmina cesta. Na Staré hoře navazuje na křížovou cestu a pokračuje do Lysečin a Malé Úpy.