Francie - setkání karavanistů - FICC 2019

Určitě k tomu dopomohl vstřícný přístup účastníků, kteří pochopili, že v takových podmínkách se i oni musí prispôbiť a jakou akci si udělají, taková bude nejen pro ně, ale pro všechny. Bohužel jsme se hned shodli při rozhovorech, že náš pořadatel i lokální akce by měl zásadní problém někoho přesvědčit, že musí stát na šikmém kopci, pod PřEDSTAN mu prochází štěrková cesta, sociálky jsou vzdáleny 200 metrů, odpadky musíš nést ještě více .. a to poplatek za akcie se nedá ani srovnat. Je třeba říci, že dobré body pořadatelé sbírali hned při evidenci. Žádné zásadní zmatky..

Začátkem akce je vždy slavnostní průvod, před kterým dochází vždy k pomíchání všechny účastníky, aby se pozdravili, pofotili a následně sazoradili do skoro půl hodiny trvajícího doprovodu. Tentokrát jsme jeli středem starého města, ale těch 5 km nikoho nezabilo. Při nás v doprovodu se zastavil i prezident FICC Perejra. Po návratu bylo slavnostní otevření ve výstavní hale.

Program následujících dní se skládal z organizovaných výletů, kde sice vznikly problémy s přesunem termínů a průvodci pouze minimálně věděli anglicky a už skoro vůbec německy. Ale možná to nebylo na zcela všech výletech. Vybral jsem si výlet na známý St Michael, až později jsme pochopili nejednoznačné náznaky vedoucího zájezdů, když domácím, ještě v před odjezdem, názorně vysveľoval, jak zvládnou vyzouvání ponožek. Bylo kolem toho hodně smíchu starších dám .. Po zhruba dvouhodinové cestě autobusem jsme vystoupili na parkovišti na břehu zátoky, kde jsme šokující zjistili, že to co vidíme v dálce bude asi cíl našeho výletu. Po asi půl hodině čekání se objevil průvodce na kterého jsme čekali. Bylo nám divné proč jsme tak daleko od hradu, vždyť naše znalosti z internetu byly o něčem jiném, ještě více jsme se divili, když jsme zjistili, že průvodce má obuté vietnamky .. No a pak to přišlo, ukázalo, že máme uhrazen "adrenalinový "přechod 7 km široké zátoky v čase odlivu. Na cestu se musíme zout. Čekal nás pochod po písku, blátě, cca 30 -50 cm hlubokých kalužích, nebylo to nějaké závratné tempo a průvodce vždy počkal, abychom se spojili.

Že to není pro nás připraven žert jsme poznali poté, co jsme viděli několik podobných skupin vyhádzajúcich z různých míst pobřeží stejným směrem.

Zhruba v polovině pochodu jsme byli svědky záchranné akce, když starší účastník / my jsme patřili mezi ty mladších / prohlásil, že užďalej nedokáže a užmu ani nevadilo, že má celé kalhoty od bláta, čemu jsme se ostatní snažili jako tak zabránit. Pro dotyčného pána přišla záchrana na speciálním terénním autě. Zase kromě informovanosti naší skupiny na začátku bylo vidět, že se jedná o dokonale zorganizovanýbiznis. Až do momentu, kdy jsme došli pod hrad a tam v domnění, že se budeme mít kde umýt, nás čekala jedna točka s vodou, se zákazem mytí nohou. Po návštěvě restaurace a obědě, který jsme měli objednaný - pokud to byla opravdu skopové, byla velmi dobře provedena a skopové jsem já jedl poprvé v životě. No a kombinace s krevetami byla pro některé kouzelným překvapením. K tomu láhev vína.

Následně jsme byli předání do rukou průvodkyně, zde již byly profíci, kteří věděli německy a anglicky, takže konečně jsme si mohli prohlédnout tuto perlu na pobřeží. Zajímavých výklad skončil pohledem na zátoku, kterou jsme před chvílí prošli a právě ji závratným tempem zaléval příliv. Nyní jsme pochopili, proč průvodci vraceli skupinky turistů bez průvodce ... To jsme netušili, že dvojice z Maďarska se tak zadívá na tuto krásu, že je budeme dvě hodiny čekat v autobuse. Alespoň, že řidič autobusu věděl kolika přivezl .. Dvě hodiny zmatků, ale pak se našli a museli jsme vynechat ochutnávku vín, aby stihli večeři ti, co ji měli zaplacenou. Na další výlety jsem se nedostal, / i pro problémy s přesunem termínů výletů / pro jiné povinnosti, ale kromě stejných problémů s jazykovým vybavením vedoucích zájezdů, to byly pozitivní hodnoceny výlety.

Každý večer bylo kulturní vystoupení z místních zdrojů. Neodmyslitelnou součástí bolinárodné uličky, kde se každý den setkávali skoro všichni účastníci pouze výjimečně byly představení pro pozvané hosty. Zajímavou možnost strávit voľnýčas nabízelo samotné město a jeho hrad, do kterého je vstup zdarma.

Delegáti členských organizací měli na 31. července na programu generální shromáždění, to se konalo v budově divadla na náměstí. Úvodem nás prezident FICC informoval o světovém kongresu v Lisabonu u příležitosti 85. výročí založení této organizace, také o velmi úspěšném 69. mládežnickém setkání v Hermanová Městci, které pořádala Asociace kempů ČR. Hlavním bodem programu bylo schválení rozpočtu za minulé období a schválení plánu na příští rok.

S malými problémy to bylo schváleno. Následovala ta dramatičtější zápletka - volba místa světového rally na rok 2022.Takže krátké shrnutí co nás čeká v příštích letech: 89. FICC Rally Fukušima Japonsko /28.9 - 6.10.2019 / 90. FICC Rally Ostia, Řím, Itálie /24.7- 2.9.2020 / 91. FICC Rally Dublin, Irsko, /29.7 - 7.8. 2021/92. FICC Rally Moskva, Rusko, 29.7. - 7.8.2022 / 93. FICC Rally Šanghaj, Čína, září 2022Na závěr trochu statistiky, na generálním shromáždění byly zastoupeny tři členské organizace z ČR a jedna ze Slovenska, kromě toho dalších více než 40 z ostatních členských organizací. Z ČR byli na relly 2 posádky - 4 osoby, za Slovensko 4 posádky - 8 účastníkov.Celkom bylo 441 posádek z 26 zemí, kromě pořadatelů. Přece jen něco z ukončení. Po výletech bez Němčiny jsem čekal hromobytie, aleNemecký předseda tuto akci zhodnotil jako brialiantovo zvládnutou. Asi si budeme muset vstoupit do svědomí a začít se na ten svět kolem dívat úplně jinak! Toto je takové malé prohlédnuto na setkání karavanistov ve Francii. Potkali jsme tam hodně známých, jejichž pravidelně setkáváme na toulkách Evropou, i takových, na kterých jsme neměli zrovna nejlepší vzpomínky. Více než 90 letý Rakušan na skoro stejně starém autě, lékař z Lucemburska, byl u nás posedět i prezident FICC Pereira, na otázku kdy bude taková akce na Slovensku, jsme mu však museli říct, že dobře už bylo. Takovou akci jako v roce 1991 už nemáme kde uspořádat a už ani asi nemá kdo. Shodli jsme se že rok 1991 byla pro nás obou první návštěva na FICC, on tam začínal jako mládežník.

Velmi zajímavou byla cesta tam i zpět. Nedala se vynechat vzpomínka na 75. výročí opracovat Owerload - bylo toho plné Francuska. Takže Normadia byla v plánu při návratu. Ale to už jsou trochu jiné zážitky a vzpomínky. To co bylo pro mě překvapující, byl zemědělský ráz krajiny. Rozsáhlé, několik stohektárové lány obilí, kukuřice, řepy a žádná řepka .. Celé Francie jsme pochodili bez placení za dálnice. Samozřejmě mají i placené dálnice.

Přístup Francouzů ke karavanistom charakterizuje označení parkoviště před zámkem ve středu města v kterém se konalo toto setkání. Parkování osobních aut do 15 minut. Parkování karavanů max 24 hod. Dokonce přesto, že na britské Normanské pláži Omaha je kempink, stání karavanů bylo povoleno podél celého nábřeží iv blízkosti samotného památníku... Pokud se podaří, rád bych se sem ještě vrátil.

DALŠÍ ZAJÍMAVÉ ČLÁNKY(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});