Toulky karavanem - Zkušenosti s Chorvatskými kempy na Istrii
No další den jedu Slovinskem a přijíždím na hranice s Chorvatskem, všimnu si, že poslední fronta, úplně ta poslední proste šlape, rychle otočím volantem a zamířím tam. Další fronty stojí, jen my jedeme a jedeme až jsme hranice Chorvatska doslova prolétli. Sláva, jsme tady a bez čekání. Tak a kam teď to je dilema, nemám nic v plánu a tak zastavím a kouknu do mapy a nejblíže kde jsem je camping Bijela Uvala, no tak jedem.
Více o kempu Bijela - Istria
Ohromné parkoviště doslova přecpané auty a co teď? Zastavím na zastávce autobusu a jdu se zeptat jestli mají volné místo a povedlo se. Tak sláva, vjíždíme do kempu a postavíme se na krásnou parcelu, která je jako by určená pro naše auto. Celý opocený,unavený vyběhnu z auta a letím do moře, jen tak prostě už jsem to nemohl vydržet takže jen ve slipech a co, vypadají jako plavky. Vlítnu tam a aha, pode mnou jsou kluzké kameny. Začínám balancovat ale neudržím rovnováhu a plácnu sebou na břicho a vrazím si ostré bodliny mořského ježka kterých je pode mnou mraky. Bože, zakleji sám pro sebe a ucítím palčivou bolest. Snažím se postavit, ale je to kluzké a nohy mi pořád ujíždějí až se mi to na konec povede. Rychle pryč kde to jsem, ptám se sám sebe, udělám krok ujedou mi nohy a já si opět zarazím ostré trny mořských ježků a tentokrát do zadele. Nemohu se z toho dostat, zkouším vstát ale nejde to, kolem mě začne někdo strašně dýchat, otočím se a kolem plave ohromný pes. Koukám co se to děje a já trouba jsem na pláži pro psy. To se mi snad jen zdá, pomalu se mi podaří vstát a já se dostanu na zem a rychle k autu. Tak to bylo milé přivítání.
Kemp Bijela Uvala je takový malý Amsterdam, neboť všude kolem vás jsou Holanďané a to je národ,který si zrovna nepotrpí na nějaké ticho. No co... jdeme se projít po kempu a za chvíli zjišťujeme že je to spíš na kolo jak je kemp ohromný a tak ho projíždíme. Dojeli jsme k restauracím kde byla živá hudba a docela rušno. Další den jsme strávili u moře a já už našel normální pláž, ale s jedním nedostatkem, prostě do moře musíte po žebříku, pokud nechcete mít pár ostnu v zadeli a to se mi moc nelíbilo.
No nic další den nás čeká výlet do Poreče a to se docela těším, na kolech jsme tam za pár minut, stačí trochu šlápnout do pedálů a cesta vám uteče během chvilky. Město je dosti rušné a v tuto dobu mraky turistů. Projedeme si historickou část, dáme něco k jídlu a zase pomalu nazpět. Město se nám líbilo, ale musím se přiznat, že jsem od něho čekal trochu víc.
Směr kemp Polari
Další dny se valíme u moře, ale už přemýšlíme že se přesuneme kousek dál a to do kempu Polari. Další den ráno vyrážíme asi 50km a ubytováváme již v kempu novém. Máme nádherné místo a tak jdem na obhlídku kempu. Slunce sice již pomalu zapadá a paprsky, které zlátnou omývají mořské vlny. Nádherný podvečer. Hned ráno jdeme opět k moři, je 30 stupňů a tak co v tomto horku dělat. Sice zde není již žebřík do moře, ale pláž je tak malá že jsme tam namačkaný jak sardinky, no co, hlavně že nemusím pořád lest po žebriku do vody.
Další den se na Kolech vydáváme do nádherného historického městečka Rovinij. Cesta vede famózní přírodou kolem moře. Pořád zastavuji a kochám se tou nádherou, ty výhledy, zátoky opravdu stojí za to. Pomalu, ale jistě se blížíme k městu. Ty uličky, člověk si spíš připadá jak v jižní Itálii než v Chorvatsku. Jedním slovem úchvatné. Nemůžeme se tohoto města nabažit, ale slunce nám již pomalu naznačuje, abychom se vrátili. Pomalu, ale jistě se začne klonit nad moře a my nechceme jet po tmě. Cesta zase zpět do kempu utekla a další den procházíme kemp, který je opravdu ohromný, spousty bazénu a hřišť pro děti. Dáváme si kávu a pozorujeme ten ruch kolem nás. No ale čas je neúprosný a my se začínáme pomalu balit a vydáváme se na cestu domů.
Tak zase příště přátelé na dalších našich cestách a tady odkaz na video z cesty: Karavanem do Chorvatska
Diskuze
Přidat komentář