Trenčianský hrad

Dominantou města a celého Pováží je Trenčianský hrad, který patří k nejkrásnějším hradům na Slovensku. Hrad stojí na skále 290 m. n. m. ve Strážovských vrších, nad řekou Váhem a městem Trenčínem. Byl postaven v 11. století na místě velkomoravského hradiště jako královský strážní hrad a později se stal ţupním hradem. Koncem 13. století si tento hrad za hrad sídelní zvolil Matúš Čák Trenčianský, „pán Váhu a Tater.“ Tento významný šlechtic na Slovensku vlastnil nejméně 30 hradů a rovněž okolo pěti set vesnic a městeček. Velkou slávu zažil Trenčianský hrad v srpnu roku 1335, kdy hostil hned tři panovníky: Českého krále Jana Lucemburského, polského krále Kazimíra III. Velikého a uherského krále Karla I. Roberta z Anjou. Panovníci zde uzavřeli takzvanou Trenčianskou smlouvu, podle které se Jan Lucemburský vzdá za odstupné nároků na polský trůn a Kazimír III. Veliký zase stáhne své požadavky na Slezsko, které patří českému království.
V roce 1790 hrad vyhořel a byl opuštěn. Trenčianský hrad prochází od roku 1995 důkladnou a nákladnou rekonstrukcí. Jeho areál tvoří výrazná Matúšova věž a soubor paláců Matúšův, Ludvíkův, Zápoľských a Barbořin. Jsou zde rovněž zbytky rotundy z období Velkomoravské říše. Trenčianský hrad má mohutný systém opevnění a dolní část hradu chrání Dělová bašta. Na hradním nádvoří se nachází 80 m hluboká hradní studna, ke které se váže pověst o Omarovi a Fatimě. Na hradě je umístěna část sbírek Trenčianského muzea. V Ludvíkově paláci je expozice starých zbraní. V paláci Zápoľských se nachází galerie obrazů šlechtického rodu Illesházyů. V Matúšově věži zase najdete erby majitelů a držitelů hradu.
Barbořin palác a Dělová bašta slouží jako prostory pro příležitostné výstavy. Z Matúšovy věže je pěkný pohled na město a řeku Váh. Na západě a severu se táhne pohoří Bílých Karpat, na severovýchodě spatříte Strážovské vrchy a na jihu se táhne pohoří Povážského Inovce. Na Mariánském náměstí stojí původně gotický, dnes novogoticky stavebně upravený kostel Narození Panny Marie, ve svahu mezi hradem a městem. K tomuto kostelu se z města dostanete po Farních schodech, které byly součástí městského opevnění. Po Farních schodech můžete jít dále k hradu, nebo do oblíbeného lesoparku Březina. Na Mírovém náměstí stojí barokní piaristický kostel sv. Františka Xaverského s klášterem. Kostel a klášter mají pěknou barokní výzdobu. Na tomto náměstí najdete taky barokní morový sloup a renesanční městkou věž, ze které je pěkný výhled na město a řeku Váh.